Agility závody - Psí hrátky ve Vrbicích

Dne 28. 9. 2019 jsme vyrazili na naše první agility závody. První pro Peppera a Bretta, pro mě už tak úplně ne, ale nervózní jsem byla asi mnohem více než kdykoliv dřív. Mým posledním velkým startem bylo MČRM v září 2013, to už je pěkná doba. Před rokem jsme si sice vyrazily s Vinnie na jedny závody v květnu, ale to je trochu něco jiného. S Vinnie jsme dřív hodně trénovali a já věděla, co od ní přibližně čekat. S Brettem spolu běháme poslední dva měsíce, zatím máme natrénované naprosté minimum a navíc je to učmuchaný kokršpaněl, který má trochu problém s ostatními psi. Naprosto ideální stav.

Výběr závodu nebyl náhodný. Původně měl s Brettem startovat jeho páníček, a tak jsme hledali závody, kde bude co nejméně lidí, lehčí parkury a nejlépe povolená motivace. Aby si oba kluci odbyli premiéru někde, kde to bude co nejlehčí.  Páníček se ale na závodění ještě úplně necítil, a tak to zbylo na mně. Já měla nejprve nahlášenou Vinnie, ale celé se to nesešlo. Pepper se poslední dobou na cvičáku neustále předváděl, a tak mě nenapadlo nic lepšího, než ho dohlásit jako doskokana alespoň pro tuneliádu. Výborný nápad, když zná všechny překážky v agility a tunely jediné opravdu nemusí.

Nastal den D a při cestě autem do Vrbic padal jeden katastrofický scénář za druhým, vždy s dodatkem: "To se určitě nestane." Naším cílem bylo doběhnout s Brettem tuneliádu. Na zbytku tratí jsme si chtěli spíš potrénovat, zvlášť při agility. Brett se slalom zatím jen učí (zvládá 4 tyčky metodou 2x2, bez zapojení v sebemenší sekvenci), áčko viděl jednou v životě a kladinu nikdy. To jsou pak skvělé pocity při nastoupení na start, vřele nedoporučuju.

Při prezenci jsme dostali naprosto úžasný uvítací balíček, zakoupili jsme si 4 lístky do tomboly (dokonce byly 3 z nich výherní) a šli čekat na zahájení. Byly to neoficiální závody s velice benevolentními pravidly - pejsek mohl být na startu držen, byla povolena motivace ve formě hračky a předčasný start nakonec nebyl počítán jako diskvalifikace, ale jako chyba (5 trestných bodů).

První běh - Tuneliáda

Jelikož jsem vůbec nevěděla, jak bude Brett reagovat, jestli rovnou nepůjde pryč čuchat či vyštěkávat psy (v tom lepším případě), zda nevyběhne jen rovně a pak si nepůjde po svých, raději jsem zvolila vedení na sraba a mezi dvěma rovnými tunely ho rovnou stáčela na povel ZPĚT (který zná jako těsné točení za tunelem). Stálo nás to čas a bylo to nakonec asi zbytečné, protože Brettík vnímal krásně, ale jsem moc ráda, že jsme běželi napojení od začátku do konce a kokr celou dobu přesně kopíroval moje vedení. Motivační pískací balónek viděl jen na startu, jinak byl po celou dobu v kapse. Nakonec z toho bylo úžasné druhé místo a to jen o 0,4 s.

V tuneliádě jsem startovala i s Pepperem, kterému jsem trať upravila na míru. Když jsme se procházeli kolem parkuru a čekali než na nás přijde řada, Pepper byl v naprostém klidu, pouze se snažil dostat to nové pískací prasátko, které jsem si s sebou vzala. Na startu najednou přišla ta chvíle, kdy šel dolů i obojek. Byl to naprosto úžasný pocit, protože mi došlo, že Pepříkovi naprosto věřím. Celou trať jsme proběhli po Pepperovsku. Místo tunelů by prý bylo lepší mu jen hodit to prasátko nebo prostě jen tak se proběhnout dokola, ale po chvíli se podařilo ubojovat první 3 tunely a čtvrtý s pátým pak šly jako po másle, tak jak to Dědek umí normálně.

Druhý běh - Jumping

Myslím si, že jsme s Brettem nikdy tak dlouhou trať neběželi. Parkur to byl celkem jednoduchý, i když pár zrádných míst se samozřejmě našlo. Na startu jsem Bretta asi ani úplně neodložila, v hlavě mi letěly poslední myšlenky, jak to vlastně mám běžet, a tak stačil jeden můj krok a šup kokršpaněl na parkuru. Když se plně nevěnujete svému psovi, vrátí se vám to. Tak jsme si celý start zopakovali a vyrazili. Brett byl trošku zaraženější než obvykle na tréninku, krásně ustál i můj skoropád, až najednou vyběhl z tunelu a byl na další překážce a já ani nestihla zaregistrovat, jak se tam dostal. Pozdě přišel povel na točení, a tak šla laťka dolů, ale jinak reakce parádní. Celkem 10 trestných bodů a 3. místo, nebýt toho startu bylo by to místo 1., protože před námi měli oba pejsci 5 trestných bodů a Brett měl o 10 s lepší čas.

Třetí běh - Agility

To byl prostě boj, ale zase musím uznat, že co Brett znal, to zvládnul a až na mojí jednu laťku mu žádná nespadla.

Sluníčko nám přálo a jen dvakrát se vystřídalo s deštíkem. Při pozdním odpoledni se přešlo k vyhlašování, kde se teprve všichni dozvěděli výsledky. Brettík ani na stupních vítězů nikoho nesežral a nakonec se nechal pyšně vyfotit se svojí výhrou a dvěma medailemi. A tak jsme se velice spokojení vydali na cestu domů.

Moc děkujeme za organizaci Elišce Rypové (i možnost zaběhat si s Pepříkem), sponzorovi JK Animals za bohatý uvítací balíček a výhry a také Kubovi Medňanskému za krásné fotky.